Navigace

Obsah

Pojmenování hlavních tratí okolo dědiny a jejich význam, doby dnešní

 

Vesník, pochází asi od slova zánik vsi. Vesníkem jede se do Lindavy, a Nového-dvora. Je-li cesta špatná, jede se hned vedle po druhé cestě, je jich několik vedle sebe v dispozici. Mezi Vesníkovou cestou a No. dvorem rostou na loukách „konvalinky“ které jsou vzácné pro svou příjemnou vůni, lidé je zjara rádi trhávají. Pevně u Nového-dvora je kaluže, ve které roste „Puškvořec“ a jest velmi užitečný.

 

Drahé

Kdo potřebuje z občanů slýn (hlínu) nebo písek (žluty) jede si ho nakopať na obecní pozemek na Drahé, jest zdarma pro zdejší občany. Většina usedlostí je z materiálu z drah. - Když někdo jámu vykopal, nikdo to od prvních dob až dodnes ještě nezarovnal a zdržuje se v jámách těch voda, a v ní žaby. Takového pokopaného pozemku jest asi ve výměře 15. měřic, a vrhá tento nepořádný pozemek špatný vliv na obec ve věcech hospodářských a pokrokových. Pozemek „Drahé“ volá občany v úpravu a zlepšení. Byla to dříve volná obecní pastviska.
Starší naši předkové, pohřbívali mrtvé, na drahách, to místo jim bylo posvátné, drahé, (moji drazí, drahé) a jest to dnešní hřbitov. Odsůd se slovo drahé odvozuje.                   
Dnešních kalužových drah, za starých časů ještě nebylo, jenom to drahé místo, hřbitóv.

 

Paseky, od slova pásti, mezi chrastinami v pasekách rostlo mnoho krušpánku za kterého děvčata pletly věnce. Častým hrabáním stlaní, a odstraňováním chrastin krušpánek vyhynuje. Zdržovali se tam v r. 1926 v zimě též Tetřevi.

 

Lužní, od slova luže, luha.

Bývaly tam kaluže čili vodní nádržky, ve kterých si zásoboval vodu Heltinovský mlynář za doby starší. Takovou hráz prokopanou ještě dobře vidět na louce majitele usedlosti č. 6.
U potoka „Lužního“ na louce usedlosti č. 104 a okoličně v místech těch, roste léčivá zelenina „hořká jetel“. Tuto zeleninu hledají lidé okoličně. V lesích v Lužním roste dosti velké množství Jalovců.

 

Suchá, název ten má údolí i říčka v něm tekoucí.

Říčka ta brzy vysychá, bývá suchá, a od toho svůj název má. Říčka ta má dobrý vodní pramen, ale teče v některých místech pod povrchem v zemi. Chová i hojnosť pstruhů. - V lesích na suché zdržuje se hojnosť zvěře, srnčího i lišek.
Říčka suchá poháněla před švédskou válkou vodní mlýn, který dle ústního podání stál pod chodníkem, který vede k Dobešovu. (: pod Heltinovem :). (: Jest to myslen mlýn kromě mlýna Heltinovského:)

 

Kopanica, někteří lidé obdrželi od Vrchnosti v době robotní pozemky, na kterých museli dlouho kopať než je na pole připravili. Taková místa, kde se mnoho kopálo, udržely název „ Kopanice“. Nejvíce rolí má v Kopanici usedlost č. 39. V Kopanici bývaly i kdysi včelíny.

 

Něčín

Údolí i říčka v něm tekoucí má název Něčín. Zda-li se tam odehrál někdy odehrál nějaký nečin a od toho se název odvozuje, nemohu určiť.

Na Něčínských louhách rostou různé zeleniny užitečné jako: kostivál, plícník, arnika a jiné. Říčka chová v sobě mnoho ryb, pstruhů i jiných. Též hojnosť raků, i někdy úhoři se vyskytují. V lesích něčínských se zdržuje se též hojnoť zvěře, i jezevců. (: Jezevci v lesech panských:)

 

Mlýnica

To jest pojmenované údolí, které vede ke dvou mlýnům, které stojí při říčce Něčínu. - V   mlýnici možno pozorovat meze, kde na stráních v dobách mokrých let lidé seli obilí. (: pozorujme díl polností usedlosti č. 9. :) V lese v mlýnici (: usedlosti č. 19:) zdržovali se v r. 1919. jezevci v doupěti.

 

Rybníčky, tam byla vodní zástava (rybník) ze které si pouštěl vodu na mlýn v čas potřeby mlynář Heltinovský. Fojt Luboměřský choval v rybníku tomto i ryby. (: dle ústního podání:)

 

Keřky - Makytí. Makytové keře které bývaly obežírané tak, že vyšší neurostly.

 

Příčnica, to odvozuje jméno od příční cesty, která povstala po roku 1640 z toho důvodu, že sedlákům byly přiděleny padělky a vsiska (Vsisko), aby mohli ze svých polností domácích napříč přijeť.

 

Boží muka, jest to zděná kaplička a v ní soška P. Marie. Kaplička stojí na silničním pozemku.

Úprava této kapličky spadá již od stáří doby k usedlosti č. 55 ale dobrovolně. Proč a z jakého důvodu tam postavena byla, a kdy není známo. Asi z toho důvodu, aby procesí v křížové dny když chodí s knězem po polích, mělo se u čeho zastaviť a modlitby vykonať. U této Boží muky viděli dříve večer a v noci, lidé různé věci, lidi. Lidé mívali v noci, neb večer strach okolo jíť, neboť tam často strašilo. Staří lidé dovedou dosud vykládať, co všechno tam dříve někteří vidívali.

 

zdroj:
Mik R. (1919): Kronika obce Luboměř - 1.díl. (kronika obecní, z let 1919-1945, název originálu Záznamy událostí v obci Luboměři)