Navigace

Obsah

Historie obce Heltinova

Heltínov je místní část obce Luboměř a leží jihovýchodním směrem od obce. Osada se rozkládá v západní části přírodního parku Oderské vrchy. Od okrajových částí osady se rozprostírají rozlehlé lesy. Severní částí osady protéká potok Suchá. V roce 1547 byla osada Heltínov uváděna jako pustá, nové osídlení osady začalo kolem roku 1705. Ve středu obce v místech kde stávala malá dřevěná kaplička byla v roce 1800 postavena kaple nejsvětější Trojice. Kaple je zdobena obrazy Křížové cesty, které namaloval v roce 1851 Š. Král ze Spálova. U východního okraje osady byl umístěn památník věnovaný obětem první a druhé světové války.

 

Starý Heltinov

Původně se Heltinov nacházel asi 700 m jižněji směrem k osadě Hilbrovice (Amerika). Tato lokalita se nachází asi v polovině dnešní cesty mezi Heltinovem a Hilbrovicemi v mělkém údolí vlevo. Při provádění melioračních prací v roce 1975 zde byly objeveny kamenné podezdívky někdejších dřevěných stavení. Stavení se nacházela asi 50 m od „Vsiskového“ potůčku, který protékal osadou. Podél potůčku vedl hlavní odvodňovací kanál, ze kterého byla u každého stavení zřízena vodní nádrž pro napájení dobytka. Přímo u potůčku byly objeveny zbytky primitivní stupárny na vodní pohon, kde se lisoval ze lnu olej. Kronikář Antonín Brňák objevil již v roce 1974 v této lokalitě úlomek keramiky, který poskytl známému olomouckému archeologovi Vítu Dohnalovi ke zkoumání. Vyšlo najevo, že se jedná o keramiku z období středověku, což potvrzuje domněnku, že právě v těchto místech se zřejmě nacházela lidská sídla, tedy starý Heltinov.

Vzniká tedy otázka, kdy byl původní Heltinov (zvaný tehdy též Heltvínov) založen. Víme, že osada musela patřit k potštátskému panství, ovšem v dochovaných písemných pramenech z roku 1394, v nichž jsou uváděny obce Spálov, Luboměř a Lipná, její název nenajdeme. Stejně tak v pramenech z roku 1408. O „vsi pusté Heltvínov“ se zmiňují teprve Moravské zemské desky z roku 1547. Ves tedy musela existovat mezi lety 1408-1547 a s velkou pravděpodobností můžeme stanovit, že zanikla okolo roku 1475, když uherské vojsko Matyáše Korvína táhlo do Slezska. Máme historicky ověřeno, že v té době zanikla po nájezdech Uhrů i řada okolních lokalit (např. zámek Zighart, Nové Milovany, Vikštejn,…).

 

Nový Heltinov

Polnosti v oblasti starého, zaniknuvšího Heltnova pronajímal majitel spálovského panství sedlákům ze Spálova a Luboměře. Toto však bylo jen provizorní řešení, které neumožňovalo dobré využití pozemků. Proto majitel spálovského panství K. F. Schertz přistoupil v roce 1705 k vybudování nové osady, a to již na katastru dnešního Heltinova. V roce 1706 zde již stálo 15 stavení včetně krčmy uprostřed vsi (dnešní č.p. 3) a vodního mlýna na Lužním potoce pod osadou. Osada dostala název po svém zakladateli, jak bylo v té době obvyklé, Šercdorf (Šercovice). Založení Scherzdorfu či Šercova dokládá rovněž zápis ve staré spálovské matrice, jejíž kronikář poznamenává, že „18. března léta páně 1706 pokřtěno bylo dítě z nové dědiny Šercovic.“ Je třeba doplnit, že již otec Karla Ferdinanda ze Schertzu, Kašpar Adam, uvažoval o stavbě poplužního dvora, a proto nechal v roce 1686 navozit „Na Vsiska“ stavební dřevo. Kronikář a učitel Josef Ševčík (mimochodem syn známého vlastence Vilibalda Ševčíka) pak v „Pamětní knize obce Spálova“ poznamenává, že syn Kašpara Adama upustil od původního otcova záměru a stavební materiál připravený na výstavbu poplužního dvora rozhodl použít pro stavbu prvních osmi domků.

Okolo r. 1750 měla již obec 19 čísel. Ovšem povinné číslování domků bylo zavedeno císařovnou Marií Terezií až od roku 1771. Rozvoj obce pokračoval tak, že v roce 1834 se na jejím katastru nacházelo už 22 domů, ve kterých žilo 197 obyvatel.

Noví osadníci přišli z poloviny ze sousedních obcí Spálova a Luboměře a byli národnosti české (tehdy se říkalo Moravci). Druhá část osídlenců pocházela z Deštného u Opavy, z druhého statku K.F. Schertze, a byla převážně národnosti německé. Ve vsi přesto převládlo moravské nářečí a opětovně se začalo pro ves užívat název Heltinov. Heltinov pak zůstal trvale českou osadou. V roce 1719 vydal K. F. Schertz privilegium, ve kterém stanovil obci její práva a povinnosti.

Heltinov byl samostatný až do roku 1850, kdy se stal místní částí obce Luboměř. V tomto roce měl Heltinov 202 obyvatel a byl na vrcholu svého rozvoje. Postupně dochází k odchodu obyvatel z chudého kraje za snazším živobytím do měst. Podle údajů z r. 1930 stálo na území obce už 28 domů, avšak žilo zde jen 106 obyvatel.

 

Stránka

  • 1

Heltinov

Heltinov

Heltinov - dolní konec

Heltinov - dolní konec

znak Heltinova

znak Heltinova

Heltinov - vjezd do obce

Heltinov - vjezd do obce

pozdrav z Heltinova

pozdrav z Heltinova


Stránka

  • 1