Obec Luboměř
Luboměř 93, 742 35 Odry
datová schránka: bqmbmug
bankovní spojení: Komerční banka, a.s.,
č.ú.: 9726801/0100
INFORMACE:
Obec Luboměř společně se sousedním Spálovem – byla prvně jmenována ke dni 30. listopadu 1394 u příležitosti udělení městského práva Potštátu, pod nějž tehdy obec Luboměř náležela. Je velmi pravděpodobné, že obec existovala již řadu let před uvedeným rokem 1394, nicméně nemáme pro toto tvrzení žádné písemné důkazy. Poněvadž ale obec náležela k potštátskému panství (a Potštát byl založen dle písemných záznamů již mezi léty 1318-1322) je docela možné, že i obec Luboměř společně se Spálovem vznikly už několik desetiletí před oficiálně zmiňovaným datem.
Jiná důležité listina, datovaná rokem 1408, se týká změny majitelů potštátského panství, když novým majitelem se stává Tas z Prusinovic namísto Bočka z Kunštátu. Připomeňme jen, že se jednalo o příbuzného pozdějšího českého krále Jiříka z Poděbrad. Opět je zde zmínka mimo jiné o naší obci – uvádí ve vsi kostel a faru.
Je nutné podotknout, že léta 1394 až 1408 zachycují období vlády Václava IV., syna císaře Karla IV. Stojíme na samotném prahu husitských bouří, které přinesly řadu změn do života společnosti nejen v samotných Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku. Od roku 1418 se pak v držení panství vystřídalo hned několik synů Tase z Prusinovic.
Významným mezníkem v dalším vývoji celého panství i naší obce se stal rok 1535, kdy po smrti tehdejšího majitele Jetřicha Podstatského z Prusinovic došlo k rozdělení rodové držby mezi synem Mladotou a jeho bratrem Václavem. Mladota si jako sídlo zvolil Spálov a nechal zde pravděpodobně vybudovat tvrz, která je zakreslená i na Komenského mapě z roku 1627.
Zdá se, že nové náboženství našlo v 16. století u větší části obyvatel Luboměře přece jen kladnou odezvu. Ve staré farní kronice čteme, že okolo 1560 sloužil luboměřský kostel jako modlitebna pro nekatolíky.
Jan Bernard Podstatský z Prusinovic prodává v roce 1619 nejen tvrz, ale i celé panství německé evangeličce, hraběnce Kristýně z Rogendorfu za 31 000 moravských zlatých. Dochází tak k definitivnímu odtržení Spálova i Luboměře od zbytku potštátského panství. Mezi spálovské zboží pak od té doby náleží i ves Luboměř, německý Barnov (dnes již neexistující) a od roku 1705 pak Schertzdorf (dnešní Heltinov). Byl to právě Karel Ferdinand Schertz, který se ujal role zakladatele nové osady, pojmenované na jeho počest. Zmíněný šlechtic byl též kromě spálovského panství majitelem lenního statku Deštné na Opavsku. Na svou dobu patřil mezi velmi vzdělané osobnosti, psal básně (např. na oslavu sv. Jana Nepomuckého) a latinsky napsal i několik právnických knih. Ve spálovském zámku také založil bohatou knihovnu.
Zbývá doplnit, že po skončení třicetileté války bylo pak obyvatelstvo spálovského panství rekatolizováno a spálovští a luboměřští farníci chodívali na poutě nejen ke Staré Vodě, ale až na Svatý Kopeček u Olomouce.
O další historii a pamětihodnostech obce už jen telegraficky:
stará pohlednice Luboměře
Slunce vychází:6:50
Slunce zapadá:16:15
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Na svatého Teodora sedlák ještě pilně orá.
Dnes je 9.11.2024
Svátek má Bohdan
Zítra má svátek Evžen
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.